Tak nějak o lidech
Lidé jsou bezohlední. Autobus přijíždí pozdě. Sprostě si zanadávám, protože vážně pospíchám. No to snad ne! Jako naschvál je autobus narvaný až k prasknutí a ještě se k němu hrnou davy lidí. Odvážně se vrhnu mezi lidi a cpu se ke dveřím. Hurá, jsem uvnitř! Venku zatím další lidé bojují o místo v autobuse - řidič je nervózní, má zpoždění, které se neustále zvětšuje - lidé nejvíc vzadu chtějí vystupovat, derou se ven. Dělejte, já spěchám! Řidiči dochází trpělivost, dveře se zavírají, venku stále stojí lidé - smůla, nestihli jste to. Na poslední chvíli nastoupí důchodkyně - buch, dveře se zavřely. Autobus jede dál, ze dveří trčí kabelka...
Lidé jsou tolerantní. Ve škole máme chlapce - liliputa, člověka postiženého nějakou formou kostní dysplazie. Neznám ho, vlastně o něm nic nevím. Asi před týdnem jsem procházela tělocvičnou a u dveří byla menší skupinka lidí. Byli to spolužáci postiženého, který se namáhavě sunul do schodů. Oni ho obklopovali, byli jeho stráž, jeho ochránci... Čekali na něj, než překoná těch pět schodů, na které mně stačily dva kroky.
Lidé jsou staří. Jsem v obchodě u pokladen, fronta je nekonečně dlouhá. Ke mně se šourá starý muž. Je plešatý, hlasitě oddechuje. Kam jde? Chce snad po mně něco? Dívám se na něj. Hůl posune dopředu, celou vahou se o ni opře, pak pomalu přitáhne nohy. Levou rukou před sebou tlačí nákupní vozík. Už je u mě. Pořád nechápu, co ode mě potřebuje. Asi se ho zeptám, jestli nechce nějak pomoci. Nezastavuje, pořád jde dál. Uhnu mu. Hlemýždím tempem pokračuje ke svému cíli. Došlo mi to. On šel tou nejkratší cestou, obejít regál by mu trvalo čtvrt hodiny. Čas běží...
Lidé jsou trosky. Často se mi stává, že jsem ve městě a potřebuji nějak zabít čas. Většinou jdu do knihkupectví a po cestě vždy projdu kolem jednoho člověka. Stojí na rohu obchodu, v napřažené ruce drží nějaký časopis a pohled upírá do země. Může mu být tak kolem pětačtyřiceti, možná víc. Je už silně prošedivělý, na sobě má rozpadající se, ale docela čisté oblečení. Jednou, když jsem šla zase kolem něj, se na mě podíval. V jeho očích nic nebylo. Jenom prázdnota.
Lidé jsou vtipní. První dvě hodiny mám seminář z biologie. Bude se zkoušet. Moc toho neumím, doufám, že to dobře dopadne, v hlavě se mi motají složitá schémata buněčného dýchání. Profesor přichází. Z koženého pytlíčku vytahuje šest hracích kostek. Protřepe je v dlani a vrhne. Sečte čísla - „Šestnáct!" - a ubožák, který je v abecedním seznamu šestnáctý, musí zodpovědět na komplikovanou otázku týkající se metabolismu. Pět lidí je vyzkoušeno, druhá hodina je tady. Profesor vejde do třídy a má s sebou velkou krabici. Vytahuje z ní společenskou hru - ruletu. S ďábelským úsměvem roztáčí ruletu. Kulička přeskakuje z čísla na číslo. Konečně se zastavila. „Dvacet čtyři!" Je vyzkoušeno a ruleta se opět točí...
Lidé jsou otravní. Máme češtinu. Třídní čte naše perličky z prověrky. „Důležité momenty života Vrchlického byly: nález druhé manželky a mrtvice..." Sranda skončila, teď máme studentku z pedagogické fakulty. Probíráme s ní Antala Staška. „Antal Stašek ovšem není pravé jméno Antala Staška, je to pouze pseudonym. Víte, co je to pseudonym? Pseudonym je..."
„Děkujeme, víme, co je to pseudonym."
„Pravé jméno Antala Staška je Antonín Zeman. Synem Antala Staška neboli Antonína Zemana je Ivan Olbracht. A Ivan Olbracht je?"
„Pseudonym...?"
„Ano, správně, je to pseudonym. A víte, jaké je jeho skutečné jméno? Kamil - a příjmením se jmenoval jak?"
„Asi Zeman, ne?"
„Správně..."
(pozn. aut.: Článek se zakládá na pravdě, je ovšem trochu přikrášlen.)
Daniela Chobolová
Komedie jménem protikuřácký zákon
Vaší pozornosti určitě neuniklo hlasování o vládním návrhu tzv. protikuřáckého zákona, které nakonec skončilo jeho zamítnutím. Pojďme se společně podívat, jak se celá komedie odehrála a co jí předcházelo.
Daniela Chobolová
Ideál prezidenta
Budoucí prezident by měl být majákem, morálním kompasem, měl by zářit na temném nebi jako jasná hvězda. V ideálním případě. Jenže podobných jedinců je málo (pokud vůbec existují) a nedostává se jim místa na titulních stranách českých deníků, takový prostor je vyhrazen jiným kádrům, třeba Miroslavu Kalouskovi. Ale i tak si naivně přeji, aby Hrad obsadil člověk, jenž je toho hoden.
Daniela Chobolová
Jedna zpráva napříč českými a zahraničními médii
České noviny a internetové deníky za moc nestojí. Seriózní a kvalitní tisk? Neznám.Jen tak pro zajímavost jsem u několika českých a zahraničních internetových deníků porovnala titulky, které se týkají zranění Roberta Kubici, pilota F1.
Daniela Chobolová
Budeme mít skvělé písmo, ale nevzdělané děti
Diskuse o zavedení nového písma mě překvapila, popravdě řečeno ji považuji za zcela bezúčelnou. Nikdy by mě nenapadlo měnit “psací psací písmo” za “tiskací psací písmo”. Možná jsem staromódní, ale děti se doteď učily psací písmo a já nevidím důvod, proč by se ho nemohly učit i nadále. Pokud máme být za každou cenu moderní a pokrokoví, dobře, ať se tedy děti učí psací i tiskací písmo, píší první dva, tři roky do písanek a pak se můžou svobodně rozhodnout, jak budou psát dále.
Daniela Chobolová
Kdy půjdou důchodci do plynu?
Pokud Jiří Mádl a Martha Issová myslí vážně video, které natočili, pak je považuji za naivní, zdebilizované pitomce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem
Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1901x